Novinky 2013

Štěňátka mají už 4 týdny..

Štěnátka a jejich první příkrm 

Nové fotografie 

Zdravím všechny v Novém roce. 

Štěňátka s Berryskou v pořádku přežily vstup do Nového roku, střílení rachejtlí je nerozhodilo, ani nerušilo od sání mléka. 

Nyní mají štěňátka už všichni přes 2 kilogramy (jejich přesná váha se pohybuje mezi 2350 - 2182 g). Každým dnem rostou a mění se. 

Už všichni běhají, snaží se skákat, perou se a okusují se. A už neokusují jen sebe ale už i oblečení a končetiny rodinný příslušníků a budoucích páníčků. 

Štěňátkům už nestačí jen prostor v dřevěné porodnici, ale už mají udělaný výběh po části obývacího pokoje. Jen co přivezu ohrádku, tak je čeká přesun do zimní zahrady (aspoň na část dne). 

Pozorovat je je opravdu vlká legrace. Je to takové domácí kino. Člověk se u toho i nasměje. :-) 

Nové fotografie můžete shlédnout zde. 

Už to není tak jednoduché je fotit, když jsou tak rychlí a dlouho nikde nevydrží, pokud zrovna nespí. Focení PF byla opravdu velá zábava a v určitých chvílích jsem si myslela, že potřebuju deset rukou.

Zkoušely jsme už nafotit první postojovky, ale bohužel se podařilo jen u dvou štěňat. Další se pokusíme udělat co nejdříve. :-) 

Žlutá fenka

Červená fenka 

PF 2014  

Chovatelská stanice Eistereiber přeje všem krásný Nový rok 2014. 

Přeji všem hlavně hodně zdraví, štěstí a úspěchů v životě i se čtyřnohými kamarády. 

Štěňátka už vidí a chodí.. 

Tak v sobotu ráno už na nás a svět otevřela svá očka růžová fenka. V průběhu dne už na nás začali koukat žlutá fenka se zeleným pejskem. Postupně se rozlepila očíčka i oranžovému pejskovi a červené fence. Nejdéle se na svět nekoukal modrý pejsek. Dával si načas. Dnes už všichni koukají a chodí. V rámci čištění bedny byla štěňata přemístěna na jiný pelíšek a už tam nevydržela. Stali se z nich pěkný průzkumníci. Bohužel jim to na těch dlaždičkách hodně klouzalo a po pár krocích se jim nožky rozjely. Žádné ze štěňat boj s kluzkou podlahou nevzdalo, vždy se zvedlo a popošlo o kus dál. Své prozkoumávání hlasitě komentují kňučením a štěkotem. Také už pozorujeme jejich první škádlení (táhání za uši a kůži). 

Štěňátka mají dva týdny..

Štěňátka mají týden.. 

Tak dneska je to přesně týden, co Berryska přivedla na svět 6 malých zrzavých kuliček. 

Ale už po týdnu života to nejsou tak malé kuličky. Berrysku pořádně vysávají a modrý pejsek a červená fenka mají už přes jeden kilogram. Ostatní štěňátka mají přes 900 g a krásně se jim protahuje tělo, hlavička a mordička s ní. 

Jinak Berryska je po porodu v pořádku a o malé zrzavce se pěkně stará. :-) Někdy si teda už od nich jde odpočinout na svůj pelíšek, ale i tak je vzornou matkou.

Fotky z prvního týdne najdete zde (Děkuji Štěpánce Kolářové za krásné fotky...) nebo zde. 

Máme malá zrzavá štěňátka!!! 

Potvrzená březost!!! 

S radostí všem oznamujeme, že krytí s Benny Vives Bohemia alias Yenkeem dopadlo výborně a po dnešním SONU máme potvrzenu březost. 

Na ultrazvuku jsem měla možnost vidět několik malých zrzavých kuliček. Odhadovaný počet malých zrzavců je okolo šesti štěňátek. 

Očekávané narození štěňat vychází přibližně na začátek prosince. Přijímám záznamy na štěňátka z tohoto vrhu. Více informací o tomto krytí zjistíte zde. 

Pokud budete chtít vědět více informací, tak neváhejte a kontaktujte mne na emailovou adresu info@eistereiber.cz. 

Máme nakryto!!! 

Benny Vives Bohemia "Yankee" x Berrys Star Moravia 

A je to tady! Máme nakryto!!!

I přes intentzivní návštěvy našeho ženicha Yankeeho, se nám podařilo nakrýt až dne 7.10.2013. 

Tito dva mladí jedinci si opravdu dávali načas. Jasně nám dokazovali, že na takový akt potřebují co nejméně rozptylovacích podnětů a hlavně dostatek času. Jejich dlouhé předehry byly jasným důkazem. 

A teď už nám nezbývá nic jiného, než čekat na potvrzení březosti. 

Očekávaný příchod šťěňat na svět je odhadován na začátek prosince.  

Přibližně plánovaný odběr štěňat by mohl být v polovině února. 

Více informací najdete zde. 

Plánovaný vrh "A" 

Milí příznivci, čtenáři a možná budoucí odběratelé štěňat.  

Ráda bych vás informovala o prvním plánovaném vrhu chovatelské stanice Eistereiber. 

Ženicha pro Berrysku mám vybraného již hodně dlouhou dobu. Je jím všestranný šampión krásy Benny Vives Bohemia alias "Yankee". 

Tento mladý, chovný pes, pracovně nadaný a úspěšný jedinec je temperamentní povahy, s ušlechtilou hlavou a svalnatými proporcemi těla. 

S Berrysčinou klidnou, pracovně nadanou a úspěšnou povahou tvoří skvělý pár. 

Vrh "A" je plánovaný na rok 2014. Odběrovým místem bude Praha. 

Berrys Star Moravia 

Benny Vives Bohemia alias "Yankee" 

XXII. Memoriál Prof. Jaroslava Svobody

Po všech intenzivních cvičeních a přípravách jsem Berrys nahlásila na MJS. 

Ve dnech 14. - 15.9. jsme strávili společně s taťkou a dalšími přáteli příjemný víkend v Horce nad Moravou na MJS. 

Celkem se zde sešlo 24 psů s vůdci, mezi nimiž byli: Berrysky otec D´Hunter z Vodného mlyna, její částečný bratr Artie Star Moravia a její sestra Barcelona Star Moravia, psí kamarádi - Xena z Těšnice, Benny Vives Bohemia alis "Yenkee", Adar Vives Bohemia, Arthur Vives Bohemia, Cira z Koldínského lesa, Areta Selso alias "Chelsea". 

Při pátečním slavnostním zahájení proběhlo představení všech vůdců a vylosování jejich losů. Já s Berrys jsme si vylosovaly číslo 7. Vytvořili jsme skupinu společně s Jarkem a Chelsea, Hankou a Xenou, Šárkou a Adarem. 

A jak jsme si vedly? 

Po ranním slavnostním zahajovacím nástupu vyrazila celá naše skupina na malé pole, kde jsme obstály se samými 4. I celá naše skupina vůdců se psy byla stále čtyřčlenná. 

Po prvních disciplínách jsme se všichni přesunuli na "sraziště", mírně se občertvili a vyrazili na vodu. I tady se Berrys dlouho držela v samých 4. Vlastně nejdéle z naší skupiny. Když ale přišel rákos, už naší tabulku zaplnilo i jiné číslo. Berryska při hledání v rákosí nepřinesla živou kachnu a jako jediná z naší skupiny k ní ani nedošla. I přes občasné vylézání, samovolně či na povel, se s nadšením do rákosí íhned vracela. Touto prací si Berrys vysloužila známku 3. Při dohledávce kachny si zas dávala opravdu na čas. Neuvěřitelně mně vystresovala. Komentáře p. rozhodčího V. Prouzy ohledně časového limitu mi klid nepřicdával. Takhle nervozní jsem ještě na zkouškách nebyla. Už jsem nás viděla, jak si balíme kufry a jedeme domů. Vše nakonec dobře dopadlo a Berrys kachnu dohledala a odevzdala. Pan Prouza mi se smutným obličejem ukázal stopky a řekl: "Nic s tím neudělám. Musím Vám dát známku 3." Berrys dohledávku přinesla v čase 7,09 - tím pádem spadá do časového limitu pro známku 3. Fuj, to mi spadl kámen ze srdce. 

Po tomto šokovém zážitku jsme se všichni odebrali na "sraziště", někteří z nás se občerstvili, jiným to nedovolil stažený žaludek :-(

Po občerstvení se naše skupna přesunula na velké pole. Z této disciplíny jsem já osobně měla největší strach. Nakonec všechno dopadlo dobře a i velké pole jsme zvládly, i když jsme spadly do III. ceny. Nastaly problémy při společném honu, kdy se Berrys lekla rány, tím pádem ztratila systém i rychlost a nechtěla už tak pracovat, jak to umí. Asi za to mohla nervozita, kterou přenášela vůdkyně na psa a nebo její poblázněné hormony, vzhledem k tomu, že mohla každou chvilku začít hárat. I tak jsem si hodně oddychla a řekla si:" Dobrý, jdeme dál." :-) 

Po návratu na loveckou chatu následovalo pro Berrysku zasloužiené jídlo a odpočinek. I my ostatní jsme se navečeřeli opékaného prasete z grilu, pobavili se o zážitcích z prvního dne i o životě vůbec a nakonec jsme si i zazpívali. :-) A tím den skončil.  

V neděli dopoledne vyrazila naše skupina skládající se z nás a Jarka s Chelsea do lesa, kde nás jako první čekaly vlečky. Šárka s Adarem a Hanka s Xenou se stále držely, ale už byly v jiné skupině.  

Jako první disciplíny jsme absolvaly společné pro všechny skupiny toho dne. Z první dicplíny - přinášení lišky přes překážku si Berrys odnesla známku 2. Na klidech na stanovišti získala známku 3. Následovala disciplína - vlečka s liškou. A stala se pro nás osudnou. Berrys jsem při prvním nasazení nenasadila úplně přímo u nástřelu, jelikož jsem neviděla nikde vlnu. Jako nezkušená vůdkyně jsem nedonutila rozhodčí, aby mi jí ukázala, a Berrys jsem vypustila. Berrys se po cca 3 minutách vrátila bez lišky. Na druhý pokus jsem jí už nasadila od nástřelu s vlnou (našla jsem ji), ale ani to nepomohlo. Berrys nepřinesla vlečenou lišku ani na potřetí. Tím pádem jsme tímto skončily na MJS. A to jsem si s Berryskou na les věřila ze všech částí všestranných zkoušek nejvíce. No nic, člověk si nemá být jistý ani do poslední chvíle...  

Samozřejmě se dostavila lítost a zklamání. Na druhou stranu jsem vlastně ani nevěřila, že se nám to povede. Byly to první Berrysčiny dvoudenní zkoušky, zkoušky bez návratu do svého domácího prostředí a pořádného klidného odpočinku. Nervozita vůdce a pravděpodobně i blížící se hárání udělalo své.  

Každopádně i tak jsem na ní moc hrdá. Je to moje šikula. 

Celkově z 24 psů došlo nakonec sedm psů v I. ceně, tři psi v II. ceně a tři psi ve III. ceně. Náš budoucí ženich došel v I. ceně s 472 body a umístil se na krásném druhém místě s tituli Res. CACIT a CACT. Gratuluji všem, kteří úspěšně dokončili. 

Na závěr bych chtěla poděkovat organizátorům za úžasně připravený Memoriál Prof. Jaroslava Svobody. Myslím, že takhle připravené zkoušky už dlouho nebyly. Vše bylo skvěle zajištěno, honitby byly řádně připravené, přejezdy mezi diciplínami perfektně zorganizované. Opravdu nemám slov. Klobouk dolů. 

Doufám, že za dva roky se budeme moci zúčastnit a zkousit to znovu. :-)

Týdenní výcvikový tábor Žlutice 

V polovině srpna jsme se s Berryskou vydaly na intezivní výcvikový tábor do okolí Žlutic.

Bydlení bylo zajištěno na zámku Nečtiny, neboli ve školícím a rekreačním středisku Západočeské univerzity. K rychlému venčení měli psí účastníci k dispozici zámeckou zahradu, což bylo k nezaplacení, a po večerech jsme si ostatní užívali zábavy u ohniště. Ubytování vypadlo jako na běžných kolejích a i žaludek dostal vše potřebné v dobré kvalitě. Na přilehlém kopci se tyčila zřícenina hradu Nečtiny, kde jsme se byli podívat v rámci středečního odpočinkového dne. Do honiteb jsme popojížděli autem. Ale i tak vše bylo v dostupné vzdálenosti a v příjemném prostředí. Proto doufám, že i příští rok se budeme moci tábora zúčastnit a budeme na stejném místě. :-)

Naší skupinu jsem tvořila já a Berrys, Štěpánka a Engie s Fréou, Adéla a Agard s Barnabášem, Petr a Engie a vedl nás Viktor s Yankem i Riou. Koncem týdne se přidal Peter s Korou a občas nás doprovázel i Fanda. Tato veselá parta vůdců a psů strávila celý týden přípravami na všestranné zkoušky ohařů. 

Přípravy byly náročné jak pro psy tak i pro vůdce. Ale všichni všechno zvládli a náramně jsme si to užili...

Proto se nám tolik po návratu stýská a už teď se těším na další tábor. :-)

Na závěr bych chtěla poděkovat všem přátelům za skvělou společnost a atmosféru. 

Děkujeme všem cvičetelům za jejich čas, trpělivost, vedení, cenné rady i jejich příjemnou společnost. 

Největší dík však patří organizátorům Zuzce a Viktorovi Veselým, bez kterých by taková akce nemohla vůbec proběhnout.

Děkujeme moc. 

Zkoušky speciální vodní práce 

Je to neuvěřitené, ale i na tyto zkoušky jsem jela s nedoléčenou nemocí. Ale což. Dne 3.8. jsme s Berrys vyrazily (tentorkát bez tatínka) směr Kladno, kde jsme vyzvedly Viktora s Yankeem a uháněli jsme si to směr MŠEC u Rakovníka. Na těchto zkouškách se sešla celkem početná skupina cvičících u Veselých - Štěpánka a Engie, Markét s Cassie, Adél s Agardem, já a Viktor a nechyběli i jiní. Zvědavost přilákala také mé sousedy, kteří přjeli shlédnout, co je v budoucnu čeká s jejich dlouhosrstou výmaračkou. :-) Kvůli mě přijeli i Šárka a Michal se Štěpánkem Turnovi, kteří nám po celou dobu dělali nejen velmi příjemnou společnost, ale díky Šárce jsem měla i výborného střelce. Tímto jí moc děkuji :-) 

Při slavnostním nástupu jsme se rozlosovali do dvou skupin a já si vytáhla číslo 3 (moje oblíbené). S Viktorem jsme byli v první skupině a vyrazili jsme na vodu. 

První disciplínou bylo hledání v hluboké vodě. Vlez nebyl příliš dobrý - pozvolný a hloubka byla poměrně brzo, z obou stran stromy a keře, přes které psi moc neviděli. :-( Berrys na vodu bez váhání nastoupila, dle mého názoru odplavala do patřičné vzdálenosti a prohledávala vodní hladinu. Po dvou minutách na povel vylezla a my jsme si vyslechly hodnocení. Pro nedostatečnou vzdálenost od břehu a nedostatečné prohlédávání do stran jsme dostaly za 3. Můj názor i názory jiných na její práci se lišily s názory rozhodčích, ale co... Protestovat jsem nehodlala. Za přinášení kachny z hluboké vody Berrys dostala 4. 

Na další disciplíny jsme se všichni přemístili o kus dál. Opět jako třetí jsme s Berry nastoupily na přinášení kachny z rákosí. I přes nepěkný, mokrý rákos dohledávku Berrys zvládla v časovém limitu a dostala známku 4. Jako předposlední diciplína bylo hledání v rákosí. Měla jsem z ní strach. Ale Berrys ji zvládla perfektně a vysloužila si známku 4. 

No a teď už nám zbývala poslední disciplína. 

Na tu jsme však všichni čekali asi hodinu a 20 minut. :-/ A naše nálada už nebyla tak veselá. 

Nakonec jsme se jí dočkali. Klidy Berryska zvládla opět na 4 a já měla velkou radost. :-)

Většina vůdců se psy zkoušky dokončila.

 S Berryskou jsme dokončily zkoušky v I. ceně s 96 body.   

I všichni naši přátelé a spolucvičitelé zkoušky úspěšně dokončili. Gratulujeme jim. 

Lesní zkoušky

I přes mojí nedoléčenou chorobu jsem dne 27.7. vyrazila s Berrys, taťkou, Štěpánkou, její maminkou a samozřejmě s Engie do Strážova na Klatovsku. Jak pro Berrys tak pro Engii to byly první zkoušky v této sezóně. Obě vůdkyně byly nervozní, ale svým fenám věřily. :-)

V rámci slavnostního zahájení jsem si vylosovala číslo losu 2 a zařadila se do první skupiny. K naší smůle si Štěpánka vylosovala vzdálené číslo losu, a se mnou ve skupině nebyla :-( Nedalo se nic dělat, vzájemná podpora musela probíhat po telefonu. 

Jako první nás čekalo přinášení lišky přes překážku. Na mě dopadla nervozita a Berrys to asi vycítila. Po povelu vyrazila vlažným krokem, lišku dvakrát ověřila, ale bez zvednutí hlavy vzala. Před příkopem se však zastavila a váhala ho přeskočit. Už jsem se bála, že jí snad ta liška převáží do příkopu. :-D Nakonec ho ale přeskočila, lišku si ještě přerovnala a odevzdala. Vyposlechly jsme si hodnocení a dostaly jsme známku 2. UF! To byly nervy. Tu nejnejistější discíplínu jsme měly za sebou. Následně jsme hromadně přešli na poslední společnou diciplínu - klidy na stanovišti. Tady jsme s Berrys panu rozhodčímu vyvrátily jeho nedůvěru, když se podivoval, že ji budu mít navolno. Berrys byla v klidu a odnesla si známku 4. 

A jak to bylo dál? 

Od této chvíle už Berrys jela jen tu nejlepší práci. Dostávala jednu čtyřku za druhou a panička měla neuvěřitelnou radost. :-) 

Já i taťka jsme se zapotili, když Berrys dohledávala pohozenou pernatou. Berrys hledala a hledala, ale mnohem dál, než měla pohozenou zvěř. Nervózní vůdkyni znervózněli ještě více roz hodčí v době, kdy řekli: "Pospěště si, běží vám čas." Zachvátil mě vnitřní neklid, viděla jsem nás na cestě domů - s nepořízenou. Dohledávku zvládla v limitu a obdržela známku čtyři. Ale bylo to těsné! :-) Poslední diciplíny jsme už zvládly bez jakýchkoliv kopmlikací a v samých čtyřkách. 

To však, k mé lítosti, nemohu říci o naší výmarské kamarádce Engii, které se tyto zkoušky nepovedly. :-( Všem nám to bylo líto. Ale jak se říká: "Kdo aspoň jednou nevypadl ze zkoušek, jakoby nevedl!" 

A jak to celkově dopadlo?

Ze všech psů jsme zkoušky dokončily v I. ceně s 236 body, 4 z nosu a na 2. místě. Domů jsme jely velmi unavené, ale s úžasným úspěchem a radostí.

Intenzivní příprava na LZ

Dne 4.7. jsme se s Berryskou na velmi krátkou chvíli vrátily domů z dětského letního tábora. Byl před námi prodloužený víkend a s ním i intenzivní příprava na lesní zkoušky. Proto jsem doma rychle přebalila nejnutnější věci a vyrazily jsme se Štěpánkou a Engie do Žlutic na Karlovarsku. Po ubytování jsme se dobře najedly a vyslechly si přednášku k řádu ohařů pro disciplíny na LZ. Tak jako ostatní jsme i my shlédly videa z memoriálů a lesních zkoušek. 

Celý víkend měl naší skupinu na starost Honzík Kopřiva. S ním jsme trénovali všechny disciplíny LZ a užili si spoustu legrace.

Berryska se moc snažila a téměř celý víkend pracovala velmi dobře. Únava však dělala své a poslední den výcviku začala tropit chyby při vlečce s liškou a šoulačce. Ale my neusneme na vavřínech a budeme do zkoušek intenzivně trénovat. :-) 

Po večerech jsme si užívali naopak zábavy my - páníčci a vůdci. Nechybělo nám dobré jídlo, ani živá hudba s kytaristou Viktorem Veselým.

Na závěr bych opět ráda poděkovala organizátorům a cvičetelům za jejich čas, rady a pomoc. 

Všem děkuji za příjemnou společnost. 

Intenzivní příprava na ZSVP 

Předposlední víkend v červnu jsme se s Berryskou, Štěpánkou a Engii a dalšími kamarády vydali kousek od Chánovic (u Klatov), kde jsme se intenzivně věnovali výcviku na zkoušky SVP. Některé disciplíny šly Berrysce hůř a některé líp. S její náruživostí na přinášení kachny z hluboké vody budu muset ještě pracovat. Také se budeme muset zaměřit na hledání v rákosí, které  Berrys úplně dělat nechtěla. Co bych taky čekala, když si to na tomto výcviku zkoušela poprvé. :-D 

Celý víkend jsme strávily v příjemné společnosti a moc jsme si to užily. Za celou přípravu a odborný dohled děkujeme Zuzce a Viktorovi Veselým. 

Podzimní zkoušky nanečisto 

Téměř hned poté, co jsme začaly cvičit po dlouhé zimě, jsme se dne 12.5. vydaly na Mrákavy na podzimní zkoušky nanečisto. Nebylo to tak strašné, ale bylo vidět, že Berrys dlouhou dobu nepracovala. Nektěré disciplíny nám dopadly hůře než na oficiálních podzimkách v říjnu 2012. Také jsme získaly i méně bodů (272). No je vidět, že máme co pilovat a nesmíme usnout na vavřínech. :-) 

Zima snad už pryč a my už cvičíme

Je konec dubna a zima snad už skončila. S Berryskou jsme se vydaly k Zuzce a k Viktorovi na Mrákavy a zase jsme začaly cvičit. Hurá. Máme za sebou po zimě první aporty pernaté a srstnaté, první vlečky a započaly jsme i cvičení s těžšími aporty. Berryska se s tím statečně pere a já jí dávám pořádně do těla.